Když se Astérix s Obelixem vydají na cestu, můžete si být jistí, že nuda rozhodně nehrozí! Tentokrát zamíří až do Lusitanie, kde mají pomoci člověku, který se dostal do pořádných potíží. Místo jednoduchého úkolu je čeká záhada, podezřelí lidé a samozřejmě také spousta Římanů. Obelix se těší hlavně na pořádné jídlo a rvačky, zatímco Astérix se snaží přijít na to, kdo má za celou záležitostí prsty. Na své cestě poznají nové přátele a zažijí spoustu legračních nedorozumění. Brzy zjistí, že není vůbec snadné poznat, komu mohou věřit. Co se skrývá za celou záhadou?
Asterix v Lusitánii je pro mě prostě krásný příběh, který mě hned na první přečtení rozesmál prakticky od začátku až do konce. Na příběhu se mě líbila i krásná pomrknutí na dřívější dobrodružství spolu s návratem pár postav z těchto dobrodružství, např.: obchodník Kukuruznik nebo Lusitánec ze Sídliště Bohů Noustrés, díky kterému se naši hrdinové podívají do Lusitánie. Když jsme u jmen, tak tento příběh je opět plný úžasných a vtipných jmen postav, např.: Nepodlés, Bezskrupulés, maximus Prachyplus, Sluníčkés, centurion Natvrdlus. Přiznám se, nevím, kde na to ať už v originále, nebo v našem jazyce chodí, ale je to k popukání.
U díla se mi i líbí zápletka, která by se hodila i do dnešní doby, kdy se jedná ohledně obchodu, holdingu, registru značek apod. S tím vším souvisí i úžasné a hlavně vtipné odkazy na dnešní dobu v podobě chatomobilu (dnešní karavan), koněspřežná tramvaj, reklama, marketing, masová produkce a další věci.
V neposlední řadě mě odrovnala kresba Didiera Conrada, která je v tomto díle opravdu fantastická.
Pro mě je tento příběh opravdu skvělý!